AKCE

  vykup tvrdokovu
 

kontakt

+420 777 935 525 kontakt
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.   Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

DRAHÉ KOVY

 

Vykupujem drahé kovy za bezkonkurenční ceny mezi drahé kovy patři Zlato, Stříbro, Dentální slitiny

Zlato

Zlato je lidmi využíváno, narozdíl od stříbra, již téměř od úsvitu lidstva, kdy byl objeven jeho vysoký potenciál, co se týče výroby různých šperků a ozdob. Je to téměř dokonale praktický kov a až na jeho malou tvrdost (zlato je nejměkkčí kov vůbec) se mu nedá téměř nic vytknout. Je vysoce odolné proti korozi a oxidaci, díky čemuž šperky vyrobené ze zlata nekorodují, ani nemění barvu, jak je tomu zvykem u jiných kovů (například u železa nebo mědi, které se potahují vrstvou kysličníků). Už i velmi tenká vrstva zlata dokáže ochránit neušlechtilý kov před nepříznivými vlivy počasí a atmosféry, proto se dříve pozlacovaly například umělecky hodnotné kovové sochy. Zlato bylo ve všech dobách považováno za znak bohatství a majetnosti, protože díky jeho velmi malému přirozenému výskytu, si zlaté šperky či jiné artikly mohli dovolit jen ti nejbohatší.

 

Ryzí zlato (24 karátů) je pro výrobu šperků, díky své malé tvrdosti, relativně nepraktické. Pro dosažení vysší tvrdosti zlata ke šperkovnickým účelům se užívají příměsi kovů, a to zejména stříbra, mědi, zinku, palladia či niklu. Počet karátů, a tím i hodnota vzniklé slitiny, se snižuje podle množství těchto přidaných kovů. Jinak jsou tyto slitiny po všech stránkách praktičtější, než ryzí zlato a často i estetičtější - příměsí niklu zlato mění svoji barvu a vzniká tak, dnes velmi populární, bílé zlato.

 

Mimo oblast šperkovnictví dnes zlato nalézá i mnohé jiné možnosti uplatnění, a to například v mikroelektronice, ve sklářství, v zubním lékařství, v bankovnictví, ale také v pokrokovém lékařství. Využití zlata v elektronickém průmyslu se týká zejména velmi vysoké elektrické vodivosti tohoto prvku (ta je největší ze všech prvků vůbec), která je žádaná v nejmenších a nejpřesnějších kontaktech výkonných elektronických součástek (například počítačových procesorů). Za zmínku stojí také použití zlata v zubním lékařství. Zlato je pro svou vysokou zdravotní nezávadnost přidáváno do zubních amalgámů, které se používají jako zubní výplň. Malé množství zlata má tedy ve svých zubech téměř každý člověk. Ani po letech působení nepříznivých chemických vlivů v ústní dutině zlato nepodléhá korozi.

 

Zlato se odedávna používá též jako platidlo. V moderních dobách se užívalo zejména jako standard, garantující hodnotu vydaného oběživa, ale tuto funkci ztratilo v roce 1971. Od tohoto roku se používá jako obchodní artikl.

 

Uplatnění tohoto kovu najdeme ale i v oblastech, kde by to čekal jen málokdo. Například takzvané koloidní zlato má dnes velký potenciál v léčbě různých nemocí, zejména se experimentuje s jeho léčivými účinky na rakovinu.

 

Stříbro

 

Stříbro lidé využívají již od dob objevení kovů jako takových a jejich, do té doby nevídané, všestrannosti. Od příborů, přes brnění a různé ochranné oděvy, až po rozmanité šperky - tam všude našlo stříbro své uplatnění. Dnes se stříbra, pro jeho nedostek v zemské kůře, využívá zejména ve šperkovnictví k výrobě všech možných druhů šperků. Trh se stříbrnými šperky je veskrze čas neustále živý díky jeho nadčasovosti - mladí lidé stále touží po ozdobách z tohoto ušlechtilého kovu a po pocitu vyjímečnosti, kteří nositelé těchto ozdob zajisté mají. Oproti jiným drahým kovům je stříbro relativně levné a menší šperk si dnes mohou dovolit i sociálně slabší.

Tento vskutku pozoruhodný kov našel v dnešní, moderní době i svá moderní uplatnění, například v elektrotechnice, v přenosové technice a také ve zdravotnictví. Pro jednu z nejvyšších elektrických vodivostí vůbec, se stříbro používá jako kontaktní materiál v nejrůznější elektronice, ale také jako datová vrstva v populárních nosičích CD a DVD (dalo by se tedy říci, že nějaké stříbro má doma téměř každý). Stříbro je také, ač je to těžko uvěřitelné, prvek, který nezbytně potřebujeme pro zdravý chod našeho organismu. Je vědecky dokázáno, že malé množství stříbra vstřebáváme každý den z našich běžných potravin a takzvané koloidní stříbro, kteří majetnější lidé používají jako doplněk potravy, působí antibakteriálně a desinfekčně. Koloidní stříbro taktéž pomáhá regeneraci buňek našeho organismu.

 

Dentální slitiny 

Základem slitin ušlechtilých kovů je zlato, stříbro, popřípadě paladium. Ryzí zlato je ze všech kovů nejstálejší, nejvíce korozně odolné, avšak značně měkké - je dobře kujné a tažné.
Vysoká korozní odolnost proto předurčila zlato jako ideální biokompatibilní materiál. Jeho značná měkkost vyžaduje, abychom pro dentální účely zlepšili jeho mechanické vlastnosti přidáním dalších prvků. Obvykle se zlato slévá se stříbrem, platinou, paladiem a mědí, což lze provádět v libovolném poměru. Tyto kovy, vyjma stříbra, pevnost slitin na bázi zlata podstatně zvyšují. Paladium (již v několika procentech), stříbro (v desítkách procentech) žlutou barvu zlatých slitin zesvětlují, měď (v desítkách procent) ji barví do červena. Vyšší obsahy méně ušlechtilých kovů (stříbro, měď atd.) však snižují korozní odolnost těchto slitin.

Slitiny ušlechtilých kovů se dodávají ve formě litiny, plechu, pájky nebo drátu. Podle barvy slitiny ušlechtilých kovů dělíme na žluté a bílé.

Nejryzejší dentální slitiny obsahující nejméně 75 procent zlata a kovů platinové skupiny jsou určeny pro lité laboratorně zhotovené výplně, jednotlivé korunky, malé i rozsáhlé můstky, konstrukce snímatelných náhrad, třmeny, zásuvné spoje a kořenové nástavby.